Jméno: Jeckie
Datum narození: 5.2.2009
Plemeno: Kříženec, prý vypadá jako pyrenejský ovčák
Aktivity: Agility, dogdancing, coursing :)
Majitel: Kateřina Porožňáková
Jeckinka je moje jedna velká zkušenost, můj první ,vlastní' pes a myslím si, že lépe jsem nemohla udělat. Jeckinka je energický pes, který dělá rád a cokoliv semnou. Je velmi učenlivá, ráda si hraje s ostatními psíky a miluje svojí rodinu a pamlsky. Nikdy nebudu litovat toho, že jsem Ústecký útulek navštívila a rodičům chci moc poděkovat, že to nakonec povolili. Naši mi dlouho pejska povolit nechtěli, ale nakonec jsem je přemluvila :) Povolili to také proto, že jim došlo, že o psa se dokážu postarat, a že je pro mě pes na 1. místě! Už jako malá jsem milovala zvířata, vždy když jsme měli jet ke strejdovi na farmu, nemohla jsem dočkat a odpočítávala dny. U strejdy jsem se vždycky svezla na poníkách, pomazlila jsem se s berňačkou Aprilkou a nikdy se mi odtamtud nechtělo domů. Naší domácnost vystřídalo několik křečků, rybičky, suchozemská želva Emilka, koťátko Kittynka, ale prostě já si přála vždy jen psa. Proto jsem často chodila ven se sousedovic zlatým kokršpanělem Endym, kterého potom dali pryč a to pro mě bylo velké zklamání. Endy byl takový blázínek, radostí mě vždycky povalil a olízal mi celý obličej, byl zlatíčko. Jednou jsem ale potkala venku starou paní s pánem, kteří měli štěňátko, které vypadalo jako liška, úplně kouzelné. Andy, tak jak se jmenuje, je kříženec německého ovčáka a dlohosrsté kolie (s PP). Začala jsem ho navštěvovat a procházky s ním 1-2x za týden se zanedlouho staly každodenní záležitostí :) Pro Andyho jsem jako druhá panička. Také jsem dostala klíče k nim do bytu a na zahradu, takže vlastně je to pro mě taková druhá rodina :) Ti lidé měli ještě jednu fenku Kimu to byl kříženec labradora. Byla úžasná svojí klidností, poslušností, mazlivostí a až do svých 11 let chutí do života. Poté Kiminka dostala rakovinu mléčné žlázy a bohužel už se moc trápila a uspání pro ní bylo vysvobození. Kiminka všem moc chybí, byla to úžasná fenka a nikdy na ní nezapomenu!! Andyho navštěvujeme i teď s Jeckinkou. Nejdřív se Andy netvářil moc nadšeně, že jsem přinesla štěně, ale úžasně se spolu zžili a jsou z nich neodlučitelní kamarádi. No a to jak jsem se potkala s Jeckinkou si můžete přečíst v jejím článku níže. :)
Jak to všechno bylo...
Ahojky všichni,tak to jsem já-Jeckie... :)
Jednoho krásného dne se přišla do Ústeckého útulku podívat jedna slečna...Procházela kolem kotců,až najednou došla až ke mně...Já se krčila u mříží,klepala se radostí,vrtěla ocáskem a prostrkovala jsem své tlapičky do mříží...Když se naše pohledy střetly bylo už vše předem jasné...,,Mami,tati,já chci pejska...''....Nejdříve rodiče pejska nechtěli,ale pak si to rozmysleli...Panička hned další den volala do útulku,aby si mě zamluvila a já na ní poslušně čekala...A konečně nastal ten den,já dostala nový obojek (velikost panička moc neodhadla,ale to nevadí),zapli mi vodítko a já se vydala do nového domova...Byla jsem úplně vzrušená z nového prostředí,všechno jsem musela prozkoumat.Hned jak jsme přijeli domů,tak mě panička hodila do vany a vykoupala mě,protože jsem pěkně smrděla a přivezla jsem si pár blešek...Potom mi panička vyčistila čelíčko...Než jsem se totiž dostala do útulku,srazilo mě nejspíš auto...Ale dopadlo to dobře,nějací hodní a obětaví lidé mě našli u silnice,zmoklou,v šoku a odvedli mě do útulku.Bohužel rána už se nedala zašít a proto mi to muselo srůst samo.Teď už je ale vše ok,a z té ošklivé vzpomínky zbyla jen malá jizva,která mi určitě časem zaroste.Dnes jsou to přesně 4 týdny a jeden den,co jsem v novém domově a já jsem moc šťastná,že si můžu užívat svého štěněčího života,blbnout s ostatníma pejskama,a hlavně mi panička dává tolik lásky kolik to jen jde...A já si to přeci po tom všem taky zasloužim!!Doufám,že ostatní pejsky v útulku potká stejně pěkný konec jako mě a tímto také žádám člověčí kamarády,aby se občas zašli podívat do útulku a třeba zrovna tam potkají nejvděčnějšího pejska co může být...
Tak takhle jsem vypadala první den...
